8 dní v poustevně

Pobyt v poustevně ve tmě od 10. - 18. března 2010 / mantra anusthána/.
/ v době 2. hlavní koupele 15. března na Kumbhamele v Indii/
Stručný souhrn:
Sny ještě často pokračují po probuzení i s otevřenýma očima, pak to pomalu odezní.
Po dvou dnech ve tmě jsem začal v místnosti vidět světlo vystupovalo jako za mnou. Na stěnách se tvořily reliefy, vše to pokračovalo i se zavřenýma očima, takže to vlastně vše vznikalo v hlavě, bez vnějšího světla.
Měl jsem pocit, že i dominantní aktivita mozkových hemisfér se střídá po 24 minutách jako tattvy.
Projevovalo se to tak, že reliéfy na stěnách vidělo vždy víc jen jedno oko.
Asi pátý den, jsem měl pocit, že jsem přestal vidět. Vznikla úplně totální tma a trochu jsem se cítil jako v prostoru. Při přecházení jsem musel více dávat pozor na stabilitu. Jinak je dobré se vždy přidržovat ještě rukou, to platí obecně, snadno jsem ztrácel orientaci.
Některé dny jsem velmi intenzivně mantroval /až 4000x denně/, ale jen když to přicházelo zevnitř. Jinak denní standard byl 6 mal. Zpíval jsem často bídžamantry čaker.
Ke konci pobytu jsem udělal i náročné ásány, o které jsem se na začátku ani nepokoušel.
Vracely se mi příhody i z ranného dětství a byly zcela živě přítomné. Můžeme to využít ke zpětnému pročištění událostí z minulosti.
Je dobré mít po ruce něco na psaní, protože přichází různé nápady a úvahy a pokud si je člověk zapíše, tak se mu to v myšlenkách již nevrací. Většinou je to i k přečtení, jen je třeba si v zapisování udělat systém, např popsanému listu se ohne roh,
Jedl jsem 1x denně ve 14 hodin na žlutou tattvu- vzniklo to spontáně během dvou dní. Ještě jsem měl jablka k dispozici kdykoliv.
Po jídle joganidra asi půl hodinky.
Jinak celý den otevřený čemukoliv.
Ráno balónek/miniklystýr s urinou/ a néti.
Pak většinou Šiva áratí a večer Áratí, modlitby o samotě a ve tmě jsou mnohem živější.
Dopoledne krija. Vyvinula se postupně až do světla. Vlny energie až do hlavy, pak velké světlo a ticho, byl jsem vždy totálně spocený. Nejsilnější to bylo právě v době 2. koupele na Ganze/15.3./
Zpočátku jsem dělal své denní minimum, co se jógových technik týče. Ale postupně vznikala zevnitř potřeba přídávat a samo si to říkalo co.
U každého probíhá pobyt individuelně a většinou se doporučuje nedělat nic, jen pozorovat.
Před odchodem z poustevny jsem rosvítil doutnavku-malé světlo, přesto se mi ze začátku točila hlava. Pak jsem postupně přidával na intenzitě. Venku vše bylo mnohem barevnější a proces ještě dobíhá několik dní po opuštění poustevny. Je to zážitek a změna na celý život.
J. H. 22.března 2010